Wednesday, September 12, 2012

jistota.

je to jako jistota. jistota, která se vám pomalu vkrádá do srdce a mysli. jistota, jakože si jednou koupíte auto, pořídíte psa nebo manžela. vím to. prostě se jednoho dne seberu, dám sbohem domovu a odjedu. na místo, které jsem si zamilovala hned napoprvé. provoněné kávou a tou křehoučkou plackou potřenou rajčatovým pyré a kořením. je jedno, kolik " marokíno" jsem potkala cestou. jsem sobecká? kdo není. jsou to už dva roky. dva roky, kdy jsem vystoupila na letišti a dýchl na mě smog města a někdo řekl "čao". tenkrát jsme byly tři, ale to není podstatné. lidé přicházejí a odcházejí. jen přátelé zůstávají. myslím tím praví přátelé. tací, na které se můžete vždycky spolehnout a když jim řeknete to nejhorší o vás, neodejdou. to je další jistota. krásná jistota. vím to, půjde se mnou.

No comments:

Post a Comment